Léto a svatby k sobě jednoduše patří. Teplé počasí, dlouhé dny, modrá obloha, možnost být venku i uvnitř, to všechno a mnohem víc zpravidla vytváří vytouženou kulisu pro svatební den. I u nás, v našem farním kostele Panny Marie Královny, je léto tradičně svatebním obdobím. Nejvíc svateb tu bývá od června do října. Letošních pět svateb je vysoce nad každoročním průměrem. Nejsme typickým „svatebním kostelem“, kam by lidé jezdili kvůli „kouzlu“ místa. Právě proto máme z každé svatby velikou radost. U nás se berou ti, kteří mají k našemu farnímu kostelu osobní vztah. Vyrostli v jeho blízkosti, byli tu pokřtění, chodili sem na bohoslužby nebo mají s kostelem spojenou jinou životní událost.

Svatba v katolickém kostele je možná, když je alespoň jeden ze snoubenců pokřtěný v katolické církvi. Pokud jsou pokřtění oba, mluvíme o svátosti manželství. Svátost znamená, že viditelný obřad manželského slibu dává novomanželům nadpřirozenou a neviditelnou Boží pomoc, abych jejich manželství bylo šťastné. Svátost si udělují pokřtění snoubenci navzájem při manželském slibu. V případě, že se katolík žení nebo vdává za někoho, kdo pokřtěný není, mluvíme o církevně platném manželství. V obou případech je možné mít svatbu v kostele.

Páry si mohou vybrat, kde chtějí mít svatbu. Může to být libovolný kostel. Důležité ale je, aby se domluvily přímo s knězem z místa, kde se svatba bude konat. Z pohledu úřadů se pak svatba ohlašuje na matrice v obci, kde se bude konat. Oba snoubenci tam donesou rodné listy a řeknou, že plánují církevní sňatek. Matrika za poplatek pět set korun vystaví osvědčení, že z civilního hlediska svatbě nic nebrání. Toto osvědčení je nutné předat oddávajícímu knězi.

Prakticky se nejprve domlouvá termín svatby. Častokrát dlouho dopředu, protože stejně v předstihu si snoubenci rezervují místo hostiny. Poté se s knězem místa, kde svatba proběhne, sepisuje tzv. snubní protokol. Snoubenci dokládají také potvrzení o křtu, které není starší než tři měsíce. Součástí příprav snoubenců je také několik setkání s knězem. Kromě průběhu manželského církevního obřadu je řeč také o manželském slibu, křesťanském a biblickém pohledu na manželství a na rodinný život, o odpuštění, modlitbě a Boží přítomnosti v životě člověka. V naší farnosti mohou snoubenci využít i nabídku přípravy na manželství v ostravském Centru pro rodinu (více zde).

Kromě duchovní přípravy je třeba dohodnout i praktické věci. Jestli svatba proběhne při obřadu nebo při mší svaté, kdo zajistí hudební doprovod (vždy se jedná o živou a duchovní hudbu),  jaká bude květinová výzdoba a další detaily. V našem kostele nevybíráme za svatbu žádný pevně stanovený poplatek. Když novomanželé chtějí na kostel přispět dobrovolným darem, jsme za to vděční.

Je krásné, když se dva lidé rozhodnou pro manželský život a chtějí ho začít v kostele před Bohem, mezi blízkými, s vědomím hlubšího závazku. Ti, kdo se berou v našem kostele, si ho často vybrali, protože je s nimi bytostně spojený. Své rozhodnutí pro sňatek v kostele také častokrát zdůvodňují tím, že chtějí přijmout od Boha požehnání. Mnohokrát také zmiňují, že v kostele si více uvědomují, pro co se v manželství rozhodují, že chtějí žít ve věrnosti, lásce a úctě k tomu druhému a chtějí přijmout a vychovávat děti. Nejednou to bývá i splněný sen. To pak vypráví o tom, že už mnohem dřív v jejich životě zaznělo: „Až se jednou budu ženit/vdávat, bude to v kostele.“

Autor a foto: Petr Smolek
Publikováno 8. července 2025