Když se řekne slovo „křtiny“, mnozí si představí miminko v bílé peřince. V naší farnosti opakovaně zažíváme radost, že ke křtu přicházejí i dospělí, a to nejrůznějšího věku. Ostatně na počátku církve se křest uděloval jen dospělým. Dospělý člověk se totiž za sebe může svobodně a zodpovědně rozhodnout, že chce následovat Ježíše a důvěřovat mu.

Život víry, stejně jako rozhodnutí přijmout křest, se v lidech rodí nejrůznějšími způsoby. Někdy je to jasný silný okamžik, jindy postupný proces, který dozrává dlouho. Dlouho také zpravidla trvá, než dospělý přejde od touhy nechat se pokřtít k aktivním krokům vyslovit toto přání nahlas, navázat kontakt s křesťanským společenstvím a oslovit kněze.

Podle místních podmínek jednotlivých farností, společenství a kněží začíná potom cesta, na které člověk, který má touhu nechat se pokřtít, postupně poznává obsah křesťanské víry, seznamuje se s křesťany, učí se modlit, slavit a žít křesťanským životem. Pokud jeho rozhodnutí přijmout křest stále trvá, otevírá se mu cesta uceleného poznávání křesťanů a křesťanské víry. Odborně této cestě říkáme „katechumenát“. Tento výraz pochází z řeckého výrazu „katechein“ – „nechat znít ozvěnou“. V srdci člověka zní ozvěnou Ježíšovo slovo a člověk se na toto slovo učí odpovídat.

Katechumenát jako období přípravy na přijetí křtu, biřmování a eucharistie, trvá dlouho. Obvykle od půl roku do dvou let. Ke změně dospělého života totiž dochází pomalu. Vyžaduje to čas, vnitřní pravdivost a svobodu. Rozhodnutí přijmout Ježíše a stát se členem katolické církve nelze uspěchat.

Když v dospělém člověku dozraje rozhodnutí, že po té, co už poznal něco z křesťanské víry, modlitby, slavení, morálního života, chce skutečně přijmout křest, nastává obřad, kterému se říká „uvedení do katechumenátu“. Tento obřad se slaví veřejně, zpravidla při nedělní mši svaté uprostřed celého společenství farnosti. Dospělý člověk je uvítán i se svým kmotrem u vchodu do kostela mezi ostatními křesťany. Jsou mu kladeny otázky, co od církve žádá a proč chce poznat Krista. Poprvé veřejně před mnoha křesťany vyjadřuje svou touhu přijmout křest a stát se Ježíšovým učedníkem. Od kněze následně přijímá požehnání a od celého společenství farnosti ujištění, že jej chtějí podporovat svou modlitbou a příkladem. Dospělý žadatel o křest se oficiálně stává „katechumenem“. Jeho cesta ke křtu je ještě dlouhá. Mnohokrát plná zvratů. Někdy vede k přijetí křtu, jindy naopak k vydání se jiným směrem. To proto, že rozhodnutí pro Ježíše je vždy svobodné a nikdy vynucené. Celý katechumenát pomáhá dospělému ujasnit si, co znamená víra a život s Bohem a s ostatními křesťany.

Katechumenát se obvykle skládá z pravidelných setkání, kde se probírají základy křesťanské víry, čte se z Bible, mluví se o modlitbě, svátostech, o církvi, ale i o praktickém životě. Zároveň jde i o osobní doprovázení – člověk má prostor klást otázky, sdílet svoje pochybnosti, zápasy, radosti. Kromě toho se katechumeni účastní bohoslužeb a postupně se seznamují s křesťanským společenstvím. Křest dospělých pak nejčastěji probíhá o Velikonocích.

Cesta ke křtu je krásná i náročná. Každé „ano“, které člověk na této cestě řekne, má obrovskou cenu. V naší farnosti jsme vděční za každého, kdo veřejně vyznává, že chce natrvalo patřit k Ježíši a k jeho církvi. Víra je dar, ale také vztah. A když se někdo rozhodne Bohu věřit, má vždy kolem sebe ty, kdo jdou s ním.

Nejbližší obřad uvedení do katechumenátu se v naší farnosti koná v neděli 13. července na začátku mše svaté, která začíná v 9.30 ve farním kostele Panny Marie Královny. Katechumenem se stane pan Vojtěch.

Autor: Petr Smolek
Foto: M. Chudej/Člověk a Víra
Publikováno 8. července 2025