V den svátku Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (23. května), jsme měli v našem farním kostele vzácné hosty. Slovenského kněze P. Petera Krenickkého, který působí třicet dva let na Ukrajině, a dobrovolníky ze spolku Cesta naděje života, kteří na Ukrajině pomáhají od začátku války (více). Prožili jsme společně mši svatou, která byla obětována za všechny dobrovolníky pomáhající Ukrajině. Po mši následovalo ještě další povídání.

Páter Krenický mluvil o svém životě a o své zkušenosti. Ve strachu a v zóně smrti zjistil, že Ježíš je mu blíž než on sám sobě. Dokonce blíž než všechny jeho myšlenky a emoce. Mluvil o životě ochromeném strachem, ať už v oblastech válečného napětí, nebo v běžném životě. Vždyť každý den může být naplněný mnoha obavami. Všem, kdo byli v kostele, předával důvěru v Boha, který je nám úplně nejblíž a pomáhá nám překonávat strach. Bůh nás vede po jiných cestách, než když své strachy zaléváme alkoholem nebo řešíme uzavřeností do sebe. P. Krenický mluvil o svých zkušenostech, o tom, co mu Bůh dal poznat a zakusit.

Společně s Marianem Bizubem z Cesty naděje života pak mluvili o lidském utrpení na Ukrajině. Vyprávěli své prožitky, příběhy lidí, popisovali, jak je život přivedl k dobrovolnické pomoci. Nabádali k tomu, ať nejsme uzavření do sebe a lhostejní k lidem. Mám být paprskem blízkosti a pomoci. Před závěrečným požehnáním P. Krenický přítomné laskavě pobídl, že můžeme pomoct všichni. Kdo pracuje a má tu možnost, může pomoci hmotně. Jako křesťané můžeme pomoci modlitbou, protože modlitba má obrovský význam. A ve spojení s Ježíšem můžeme pomoci také tím, že obětujeme svá utrpení pro život a dobro druhých.

Děkujeme, že naše farnost mohla být místem takového setkání. V dalších dnech bude možné se setkat s P. Krenickým ve Valašském Meziříčí, Rychvaldě, Opavě a Rožnově.

Autor: Petr Smolek
Foto: Pavel Langer/Člověk a víra
Publikováno 24. května 2024